JEMNÁ MOTORIKA

Dnes bych Vám ráda příblížila jemnou motoriku u dětí, k čemu je a proč je tak důležité ji trénovat.

 

 CO JE JEMNÁ MOTORIKA

Jemná motorika je v podstatě aktivita drobných svalů, které  trénováním postupně zdokonalují jemné pohyby rukou, úchopy a manipulaci s drobnými předměty. Denně ji využíváme, ať při kreslení, psaní,  zapínání zipu či knoflíků, nebo držení příboru u jídla.
 
Mezi jemnou motoriku patří grafomotorika (grafické činnosti),  logomotorika ( mluvící orgány), mimika, oromotorika (pohyby dutiny ústní), vizuomotorika. Ale to jsme odskočili do trochu odborné oblasti, pojďme se vrátit do té praktické.

 

 
VÝVOJ DÍTĚTE Z POHLEDU JEMNÉ MOTORIKY
U novorozenců jsou pohyby spíše reflexní a spontánní. Pohyby jsou často nahodilé a nekoordinované, zkrátka miminko máchá ručičkami, aniž by nad tím mělo nějakou kontrolu. Když mu vložíme prst do ručičky, uchopí ho spíše díky svému reflexu, než aby to bylo úmyslné.
 
Kojenci od třetího měsíce do jednoho roku postupně uvolňují sevření své ručičky  a začínají vědomě uchopovat předměty.  Kolem půl roku se učí  koordinovat oko – ruka, ale moc se jim to ještě nedaří. Později zvládají tzv. klešťový úchop ohnutým palcem a ukazováčkem.
 
Batolecí období se označuje od roka do tří let. Mechanická manipulace s předměty se stává smysluplnou, dítě napodobuje. V tomto čase je nejlepší dítě zapojit do domácích prací a dát jim prostor. Ano, zřejmě vše bude trvat déle a nebude to tak dokonalé, ale dítěti se nejen skvěle rozvíjí jemná motorika, ale zároveň si připadá důležité a to je žádoucí. Souvisí to dále s pocity štěstí. Tato uspěchaná doba tomu moc nepřidá, rodiče dělají většinu věcí za své děti, aby ušetřili čas. To není úplně dobře. I já to dělám, radši malému obuju botičky, než abych čekala, až se mu to podaří. Snažím se s tím pracovat a když nás vyloženě čas netlačí, nechávám mu prostor. 
 
 Mezi prvním a druhým rokem se dítě pokouší o první kreslení. Tužku drží celou dlaní, čmárání je nahodilé a  nepřesné. Pohyb vychází z celého těla. Koordinace se postupně zkvalitňuje, ve dvou letech se dítě pokouší napodobovat svislé čáry a kroužení. Dva a půl až tříleté dítě se již zajímá i o kvalitu kresby. Často kresbu po jejím dokončení pojmenovává, a to na základě podobnosti se skutečností.
 
 V předškolním věku se vývoj výrazně zpomalí. Ukazují se první rozdíly mezi dětmi, pohyby jsou hbitější a výrazně koordinovanější.
 
 
Nejen pro toto období je důležitá správná volba hraček a stavebnic. Vhodné jsou různé mozaiky, provlékačky, kostky a lega. Velký význam zde sehrávají i činnosti zaměřené na manuální zručnost dítěte, což je modelování, hnětení, šroubování, sestavování z dílů apod. Tyto činnosti rozvíjí vytrvalost, systematičnost, smysl pro proporcionalitu a barevnost.
 
Dostatečně nezvládnutá jemná motorika se projevuje tzv. tvrdou rukou, dítě drží tužku křečovitě a většinou to doprovází nechuť kreslit, dále se projevuje nešikovností třeba při jídle, kdy se dítě nezvládá najíst příborem a třeba si neumí zavázat tkaničky, zapnout zip či svetr na knoflíčky.
Jemná motorika hodně souvisí i se sebevědomím dítěte, pokud se mu činnosti daří, podporuje to jeho zdravé sebevědomí, proto bychom jemnou motoriku neměli podceňovat.
 
Pro rozvíjení této dovednosti jsou nejlepší činnosti, které děláme rukama, přizpůsobené věku. Mladší děti mohou třídit fazole či červenou čočku lžičkou, z misky do misky. Později džbánkem či naběračkou přelévat vodu. Zkoušet se oblékat, ze začátku jen ponožky a můžeme to pojmout jako zábavu, místo hry. I když moje zkušenost je, že to syna úplně nebaví a rychle to vzdá. Ale mě to neodradí a ponožku nebo tepláčky mu nabízím stále a stále :-D 

Pro děti od třílet doporučujeme Small Foot dřevěnou botičku, která právě hrou učí děti zavazovat tkaničky.

Také  nám mohou  pomáhat s pečením,  s vařením, míchat, sypat a později i krájet. Mohou nám pomáhat věšet prádlo, nebo alespoň ze začátku podávat kolíčky.
 
 
Všeobecně si u dětí můžeme pomoci hračkami, které rozvíjí jemnou motoriku. Ať jsou to různé stavebnice, provlékačky, navlékání korálků či vkládání tvarů. 
Můžete se podívat k nám .
Vkládání se doporučuje dle věku a obtížnosti. U nejmenších začneme jednoduchými geometrickými  tvary, nejlépe kruhem a u starších můžeme přidávat těžší úrovně. 
 

Vkládaček je na trhu hodně a různé druhy

Můj tip - Pokud já mohu doporučit, za  osmnáctiměsíčního syna, rozhodně tyto didaktické kostky.
Učí rozeznávat tvary, barvy, později slouží k počítání a zároveň jsou to kostky, které děti vkládají do sebe, učí je to tedy o velikosti a stavět je mohou i na sebe, do výšky. Koupila jsem je když Kubíkovi nebylo ani 12 měsíců a ze začátku si s nimi prostě hrál, poznával je, aniž by se cokoliv učil, později začal s tvary a teď aktuálně trénujeme barvy. Za mě top věc!!! 
Také u NAVLÉKÁNÍ KORÁLKŮ bereme ohled na věk.
Já jsem jsem tuto aktivitu Kubíkovi začala nabízet kolem 13. měsíce (dostal ji k Vánocům). Navlékání ho zaujalo na první dobrou a teď, v roce a půl, už to krásně zvládá.
Pro menší děti doporučujeme vesmírné, od firmy Vilac. Jsou vhodné od osmnácti měsíců. Navíc je tato značka ekologická a výroba probíhá šetrně k životnímu prostředí. Většina výrobců ovšem uvádí, že jsou hračky vhodné od tří let, ale zřejmě jde o to, že by děti mohly sníst malé části.
Proto u mladších dětí tuto aktivitu provádíme raději pod dohledem rodičů.
U nás si můžete vybrat třeba tyto,  s praktickou dózou, aby se nepoztrácely
 
Stejně tak u PROVLÉKÁNÍ, které výrazně podporuje jemnou motoriku. Pro menší děti se hodí větší otvory a pro starší klidně menší.
My doporučujeme pro malé dětičky třeba tento Small foot sýr s myší,
pro větší je vhodnější vyšší obtížnost, za nás doporučujeme Bigjigs toys zvířátka .
A nebo úplně pro šikovné ručičky, sešívání 3D domečků
 
NASAZOVÁNÍ NA TYČ, přizpůsobené věku.
Pro nejmenší děti bude vhodnější větší otvor, aby se jim s tím lépe manipulovalo.
Nám se líbí  Small foot věž TIGER, nebo sestavitelná ŽÁBA.

Vyšší level pro ně určitě bude dřevěná motorická hra od Bigjigs toys, nasaď a otoč,  či Vilac traktůrek.

 

 

 
 
 
Děti si osvojují dovednosti, odpovídající jejich úrovni – natolik náročné, aby nebyly příliš jednoduché, a přitom složité jen do té míry, aby je dítě nevzdalo.
 

 

 

 

 

Zdroj: schoolofmylife.cz, is.muni.cz